Milan Calábek

původně pracoval jako dramaturg, režisér, překladatel divadelních her v Národním divadle v Praze, Divadle Petra Bezruče v Ostravě a naposledy ve Vinohradském divadle v Praze.

Když zhruba před 25 lety „přežil svoji smrt“, stal se abstinentem, vegetariánem, odešel z divadla, začal spolupracovat s prof. Kahudou v Psychoenergetické laboratoři a stal se víceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu. Zabýval se nejen léčitelstvím, ale i etnografií, cestoval, studoval buddhismus a meditoval v tibetských klášterech v Nepálu.

Po roku 1990 založil esoterické centrum MANDALA, v kterém pracovali čeští a slovenští léčitelé. Kromě léčebny jeho součástí bylo hudební nakladatelství, knihkupectví specializované na duchovní literaturu, stejně specializovaná cestovní kancelář a čajovna pro hosty.

V roce 1997 jako součást centra MANDALA založil Univerzitu Nové doby, kde přednášejí nejlepší čeští a zahraniční odborníci různé duchovní a esoterické obory.

Sám se na její půdě věnuje především tématům archetypální psychologie, léčbě změnou modelu skutečnosti, individuální fytoterapii, hypnóze, aurické typologii, meditaci, buddhismu a dalším oborům.