AKTUALIZACE ze dne 2. ledna 2021

03.01.2021 15:19

JAK SE CHRÁNIT PŘED NÁKAZOU A ONEMOCNĚNÍM

NOVÝMI VARIACEMI SARS-CoV-2?

 

        „Když virus změnil svůj způsob útoku, musíme i my změnit svůj způsob obrany.”       Boris Johnson

 

        „Britský kmen SARS-CoV-2 má potenciál být imunní vůči působení vakcín.”                                                  prof. David Robertson University of Glasgow

 

        „Nebojte se a nebědujte...”  J. S. Bach: Vánoční oratorium

                                                                                              

       Koncem listopadu a počátkem prosince v jihovýchodní Anglii došlo k náhlému vzestupu nákazy SARS-CoV-2 ze 100 případů na 100 000 obyvatel na 400 případů. Vědci z britského konsorcia COG-UK analýzou genomových sekvencí zjistili, že z převážné části je za tímto nárůstem nová variace tohoto viru, kterou nejprve nazvali VUI-202012/01 (Variant Under Investigation), dnes známou jako B 117. Převažuje i u nově nakažených v Londýně, šíří se nejen v Anglii, ale i ve Walesu a Skotsku a výrazně změnila charakter této pandemie v celé Evropě. Už nečelíme stejné situaci jako v březnu a ani jako v listopadu. Premiér Boris Johnson prohlásil, že podle matematického modelu je B 117 o 70 % nakažlivější než předchozí D 614 G. S D 614 G jsme se zatím mohli setkat u 90 % nakažených v celém světě kromě Číny a zemí Dálného východu. Je pravděpodobné, že ve Velké Británii do poloviny ledna bude 90 % všech nemocných infikováno touto novou variací koronaviru, která spolu s jihoafrickou, nigerijskou, indickou a brazilsko-portugalskou aspiruje na světovou dominanci. Rok 2021 tak zřejmě bude rokem mnohem nakažlivějších a víc virulentních (patogenních) variací, ze kterých by se dalšími mutacemi mohl vyvinout některými badateli očekávaný a obávaný apokalyptický superkmen.  

        V České republice jsme zřejmě jediní, kdo sledují genomiku SARS-CoV-2 a prostřednictvím těchto Aktualizací vás informují o všech jeho významných variacích anebo změně ve světové dominanci, kdy předchozí D 614 vystřídala nakažlivější D 614 G. Sledovat tyto variace je důležité i proto, že lidé, kteří COVID-19 už prodělali, se mohou znovu nakazit jeho jinou variací, na kterou si nevytvořili protilátky, podobně jako je tomu v případě chřipky. U nás na tuto skutečnost dnes upozorňuje i viroložka RNDr. Helena Jiřincová.

      Nová variace B 117 je přitom na větvi fylogenetického stromu SARS-CoV-2 nejvíc vzdálená od jeho wuchanských(?) kořenů a tudíž i pokud jde o její  a n t i g e n, zcela odlišná od všech dosavadních podob viru. V předchozích variacích (viz Aktualizace ze dne 28. října 2020), obvykle docházelo jen k několika mutacím, které se „ujaly”, ale u  B 117 je to oproti molekulárním hodinám viru (dvě mutace za měsíc) zcela výjimečně vysoký počet 23 mutací ve velice krátké době, z nichž některé se už předtím objevily samostatně, zatímco jiné jsou zcela nové. Obavy nejen britských vědců zároveň zvyšuje i skutečnost, že k některým z těchto mutací došlo v „receptory vázající doméně” (RBD) na hrotu Spike proteinu. Tímto hrotem bodliny se virus váže na ACE 2 a naše další receptory, což zvyšuje pravděpodobnost, že tato variace B 117 díky antigenní odlišnosti může unikat působení monoklonálních protilátek i současných vakcín, jejichž cílem je naučit imunitní systém útočit na tento hrot. Podle viroložky Heleny Jiřincové ale teprve „očkování ukáže, které linie (variace) viru by mohly být vůči vakcíně rezistentní.”  Navíc nová variace B 117 se na rozdíl od D 614 G šíří stejně intenzivně mezi  d ě t m i   a   m l a d i s t v ý m i   jako mezi dospělými, což představuje další velice vážný problém. Obvyklé příznaky nakažení jsou přitom stejné jako u předchozích variací: teplota, suchý kašel a ztráta čichu nebo chuti. PHE (Public Health England) plánuje ukončit svůj výzkum B 117 během dvou týdnů.  

       Variace B 117 zřejmě způsobuje současný rychlý nárůst nákaz v evropských zemích a prokazatelně cirkuluje i v Dánsku (Švédsko s ním uzavřelo hranice), ve Spojených státech už od října, zřejmě i v Holandsku, Belgii, Francii, Německu, u nás a na Slovensku. V těchto dvou posledních zemích se křivka exponenciálního růstu nákaz nápadně shoduje s tvarem křivky ve Velké Británii. Jednotlivé případy nakažených B 117 pak hlásí i Japonsko, Austrálie, Izrael, Singapur a řada dalších zemí. Velká Británie je ale trestána za to, že má nejlepší infrastrukturu pro genetické sekvenování koronaviru na světě a na rozdíl od většiny ostatních států geneticky testuje 5 až 10 % všech vzorků viru a poměrně včas zaznamenala a otevřeně oznámila jeho nástup ve srovnání s počátkem pandemie koncem léta 2019 v Číně anebo se šířením D 614 G v Itálii a Španělsku v březnu 2020. Přitom předchůdce tzv. „britské” variace  B 117 zřejmě vznikl už začátkem července v severní Itálii, podle jiných zdrojů ve Spojených státech a ve Velké Británii  byl pouze objeven. US.CDC (Center for Desease Control and Prevention) ovšem upozorňuje, že B 117 nemusí být zjištěna všemi dosavadními PCR testy, které detekují přítomnost úseků některých genů viru, např. genu Spike proteinu. Když mutace změní začátek nebo konec takového úseku, test ukáže negativní výsledek i u nakaženého. 

        Většina úspěšných vakcín byla zatím vytvořena proti poměrně stabilním DNA virům jako je virus černých neštovic, na rozdíl od často mutujících RNA virů. Např. na HIV virus nebo ebolu dodnes neexistuje vakcína anebo na jiné RNA viry jako jsou třeba viry chřipky, existují jen vakcíny s krátkodobým působením. HIV virus totiž mutuje až osmkrát do měsíce, chřipkové viry čtyřikrát, zatímco SARS-CoV-2 jen dvakrát. Přesto, i když to není obvyklé, může se stát, že v průběhu evoluce i takového viru se v některé z variací nahromadí za krátkou dobu mnohem víc mutací, než by odpovídalo jeho molekulárním hodinám (zmiňované dvě mutace za měsíc), což vypovídá o jeho prodlouženém a zrychleném vývoji v hostiteli. K němu může dojít především u nemocného s oslabenou imunitou, např. po chemoterapii anebo s imunosenescencí (zestárnutí imunitního systému), případně s určitou genetickou konstelací, který nebyl schopen neutralizovat virus během čtyř nebo pěti dnů, jak je to obvyklé a tím mu umožnil v průběhu několika měsíců zrychleně mutovat. Podobně jako je tomu u chřipkových virů, které pokud zmutují v nemocném s oslabenou imunitou, se mohou rovněž stát pandemickými. Rozhodující ovšem je, zda mutace, ke kterým dojde u takového nemocného s oslabenou imunitou, umožní viru, aby se šířil rychleji a potlačil jiné viry např. chřipky. Variace B 117, která disponuje oběma těmito schopnostmi (viz zatím poměrně malý počet chřipkových onemocnění), má díky tomu potenciál vystřídat v současné světové dominanci  D 614 G. Pokud bychom se dívali na genom SARS-CoV-2 jako na jeho horoskop, potom mutace jsou hlavním způsobem, jak může přepsat svůj vlastní osud.

        B 117 právě tím, že se šířila mnohem rychleji než ostatní variace SARS-CoV-2 a to i v případě lockdownu, upoutala počátkem prosince pozornost britských virologů, i když tato variace byla objevena už 20. září v hrabství Kent a o den později v Londýně. Teprve až její genomové sekvenování ale odhalilo, že v ní došlo zcela výjimečně k nahromadění 23 mutací, z nichž 14 je nesynonymních, ke 3 delecím (vymazání části genetického kódu) a k 6 synonymním (tichým) mutacím.  Vědci z COG-UK se soustředili především na pět nejdůležitějších změn, z nichž některé byly identifikovány samostatně už před vznikem B 117.  

       Jednak šlo o mutaci A222V, ve které alanin (A) na pozici 222 ve Spike proteinu nahradil valin (V). Variace s touto mutací pod názvem 20A.EU 1 se v létě díky turistům rozšířila ze Španělska po celé Evropě (viz Aktualizaci ze dne 28. října 2020). Další variace 20A.EU 2 má důležitou a nebezpečnou mutaci S 477 N. Jak upozorňují badatelé z vídeňské university, obě tyto mutace v B 117 výrazně snižují schopnost imunitního systému, aby je rozpoznal a pak eliminoval prostřednictvím cytotoxických CD8+ T-lymfocytů (CTL), které tvoří naši   p a m ě ť o v o u   i m u n i t u. Stejně jako je tomu u HIV viru, tato mutace rovněž brání prezentaci antigenu a tím i odstranění infikovaných buněk. Bez zapojení CTL se ale nevytvoří dostatečná ochrana před jejich virulencí, a hlavně nevznikne paměťová imunita. 

       Další významnou mutací, která přešla do B 117 je N 501 Y.  Ještě jako samostatná byla zjištěna už v dubnu ve Spojených státech a v Brazílii. V září pak ve Velké Británii společně s delecemi H 69/V 70 vytvořila variaci, která mohla předcházet B 117. V říjnu ji objevili i v Jižní Africe a v Indii, ale bez těchto delecí. N 501 Y, ve které aspargin (N) nahradil tyrosin (Y) na pozici 501 v RBD, mění totiž Spike protein v místě, kde se jeho hrot váže na ACE 2 receptor, který je vstupní branou do našich buněk. První analýzy ukazují, že tato mutace umožňuje viru, aby byl mnohem nakažlivější, a to dvěma způsoby: jednak zvýšením interakce mezi S1 RBD a ACE 2 receptory hostitele a zároveň i snížením interakce mezi S1 RBD a protilátkami imunitního systému STE90-C11 a to až sto šedesátkrát. Jinými slovy: díky ní virus uniká jejich působení. To vše ale vyvolává otázku, zda tři hlavní vakcíny budou i navzdory této mutaci, schopné účinně působit na B 117. 

       Jinou alarmující změnou je delece (ztráta) dvou aminokyselin H 69/V 70 v podjednotce S1 Spike proteinu. Tyto delece byly už identifikovány ještě před vznikem B 117 a to u pacientů s oslabenou imunitou v Thajsku, Německu, Anglii, a především v Dánsku, kde tvořily kombinaci s mutací Y 453 F. Šlo o variaci, která „přeskočila” z nakažených norků zpátky na jejich chovatele a rovněž vyvolala velké obavy, pokud šlo o účinnost očkování. K těmto delecím ve spojení s jinou mutací došlo i v Holandsku. Obě nejen snížily identifikaci viru imunitním systémem, ale zároveň zvýšily jeho resistenci vůči různým typům protilátek. 

        Další nebezpečnou mutací, která vznikla v těsném sousedství s místem štěpícím furin (mezi podjednotkami S1 a S2), je P 681 H. Umožňuje viru snadněji vstoupit do organismu hostitele, zejména do epitelu buněk horního dýchacího traktu. Zatím nebyla nalezena v žádné další variaci s výjimkou nigerijské. Podle jedné z hypotéz odpovídá za rychlejší šíření  B 117 mezi dětmi a mladistvými oproti předchozím variacím. Děti předtím zřejmě chránila skutečnost, že jejich ACE2 receptory se liší od receptorů dospělých a na rozdíl od starších lidí mají mnohem nižší hladinu volných radikálů i vyšší hladinu melatoninu.

  Africké variace SARS-CoV-2

        Podobně agresivně jako tzv. „britská” B 117 působí i další nová variace 501.V2, která začíná převládat v Jihoafrické republice.  Je z 90% shodná s B 117, ale vyvinula se samostatně. Chybí jí delece H 69/V 70, má však navíc dvě mutace v genu Spike proteinu a to  K 417 N  a  E 484 K, které jí podle prof. Tulio de Oliveiry zajišťují odolnost vůči protilátkám. Podobně jako B117 disponuje i větší virovou náloží. Zatímco podle zmiňovaných molekulárních hodin dochází v SARS-CoV-2 k jedné až dvěma mutacím za měsíc, ve vývoji této variace došlo během několika týdnů ke dvaceti mutacím, což u mnoha vědců vyvolává oprávněné obavy, pokud jde o další evoluci viru. Pokud jde o její vznik, většinou předpokládají, že podobně jako B 117 se mohla vyvinout u onkologického pacienta, jehož imunita byla oslabena chemoterapií. Jihoafrická variace se už objevila u dvou desítek nakažených ve Velké Británii a i v jiných zemích. Badatelé, kteří ji začali analyzovat, varují, že by mohla být ještě nebezpečnější než B 117. Někteří z nich se obávají, že ani na ni nebude dostatečně působit žádná ze tří hlavních vakcín. Africkou populaci zatím zřejmě chránilo teplé podnebí a velká převaha mladých lidí, ale v případě těchto nových variací, mezi něž můžeme počítat i nigerijskou, tato výhoda už neplatí, neboť se šíří stejně rychle mezi dětmi a mladistvými jako mezi dospělými. Jihoafrické nemocnice jsou už plné a nakažených i mrtvých stále přibývá.

        Podle vedoucího Nigeria CDC Dr. Johna Nkengasongy došlo v této nejlidnatější africké zemi ještě před Vánocemi k 52 % nárůstu nákaz místní variací B.1.1.207, která je odlišná od „britské” i jihoafrické, ale rovněž   napadá děti stejně jako dospělé. Vakcíny, o nichž zatím nikdo neví, jak dlouho budou působit, přitom nejsou určené dětem. Vakcínou firmy Pfizer lze očkovat od šestnácti let, zatímco u ostatních je hranice osmnácti let. Představitelé farmaceutického průmyslu, kteří nepočítali s tak zásadními mutacemi viru a ohrožením dětí, se nás přesto stále snaží přesvědčit, že očkování je jediný způsob, jak se pandemii bránit. Pro případ jakéhokoliv selhání vakcín anebo vzniku dalších mutací viru, na které by nepůsobily, většina evropských vlád nemá žádný záložní plán B: žádnou účinnou přírodní nebo chemickou látku, kterou by v takovém případě mohly na celostátní úrovni proti viru nasadit.

PREVENCE  a  TERAPIE

       Jak se tedy alespoň individuálně chránit před nákazou nejen těmito novými, ale i před všemi ostatními variacemi SARS-CoV-2 a co použít v případě onemocnění?  Dosud účinná prevence, kterou byl emodin, už proti nim není dostačující a co je ještě horší, na onemocnění způsobené B 117 nebo 501.V2 nepůsobí ani terapie  l y s i n e m  (viz závěr Aktualizace ze dne 28. října 2020 anebo lednové číslo Regenerace). Podle mého posledního výzkumu ale na tyto dvě nové a zároveň i na všechny dosud známé variace SARS-CoV-2 působí společně jako p r e v e n c e   i   t e r a p i e   dvě snadno dostupné přírodní látky, kterými jsou KVERCETIN a BROMELAIN  v poměru 4 : 1. Nikoliv však samotný kvercetin nebo bromelain! Tato kombinace se dá jako potravinový doplněk běžně koupit anebo objednat v lékárně. Stačil jsem vyzkoušet „Quercetin with Bromelain “ firmy Now Foods, kde bromelain má odpovídajících 2400 GDU/g. Dávkování v případě onemocnění pak závisí na jeho závažnosti a tělesné váze nemocného.  Příklad: 2 kapsle třikrát denně 20 minut před jídlem. Když začnou symptomy nemoci ustupovat, můžeme pak postupně snižovat na 2 kapsle dvakrát denně. Zatím nemám dostatečně ověřené působení této kombinace v případě těhotných a kojících žen.

     Tento „virový penicilin” má přitom obrovský rozsah účinnosti. Nepůsobí totiž jen na koronaviry, ale i na flaviviry. Konkrétně na nebezpečné viry klíšťové encefalitidy, virus Japonské encefalitidy, virus západního Nilu, žluté zimnice, dengue, Zika a další, na které většinou neexistuje žádná anebo nedostatečně účinná terapie a v mnoha případech ani očkování. První případy např. západonilské horečky se objevily už i na západním Slovensku a na jižní Moravě.

       Z léků na všechny dosud známé variace SARS-CoV-2 působí antabus (disulfiram) spolu s glykonátem mědi. Ale nikoli samotný antabus bez mědi, zejména pokud jde o zmiňované nové variace! O této lékové kombinaci jsem naši veřejnost ostatně informoval společně s Jaroslavem Duškem už počátkem března. Na rozdíl od kvercetinu s bromelainem  ji ale nelze používat jako prevenci.

V Praze 2.1.2021       Milan Calábek                                             

Zpět