A k t u a l i z a c e ze dne 3.6.2020

04.06.2020 16:05


Badatelé ve Spojených státech stejně tak jako v Číně se v posledních týdnech zřejmě nejvíc přiblížili k úspěšné léčbě COVID-19, která by nám měla umožnit zvládnout případnou druhou vlnu pandemie. Američané se vrátili k  starému léku proti alkoholismu, zatímco Číňané vsadili na protilátky z krve uzdravených.

1. Antabus (disulfiram) tiší cytokinovou bouři.

Počátkem března jsem v cenzurou smazaném pořadu Duše K a Malá  Vizita poukazoval na čtyři odlišné fáze COVID  - 19. K obdobnému pojetí dospěli i autoři studie v červnovém Scientific American, ve které rovněž popisují :
I. fázi   Kdy je třeba aktivovat imunitní systém,aby zabránil nákaze.
II. fázi  Kdy je třeba aktivovat imunitní systém v případě nákazy,aby bránil replikaci viru v infikovaných buňkách.
III. fázi  Kdy je nezbytné potlačit aktivaci imunitního systému,aby nedošlo ke zničující cytokinové bouři vedoucí k vážnému zdravotnímu poškození anebo i ke smrti pacienta (IV. fáze).
V polovině června by měl ve Spojených státech tým z Harvardu vedený profesorkou medicíny Judy Liebermanovou a profesorkou Hao Wu začít klinické zkoušky antabusu při léčbě COVID-19 u lidí.  Antabus je zatím jediný známý lék, který působí na nový koronavirus ve všech třech zmiňovaných fázích onemocnění. V I. fázi mění thioly viru na neúčinné disulfidy (viz Aktualizace z 27.3.2020), zatímco ve  II. fázi brání replikaci viru (viz Aktualizace ze dne 23. dubna 2020 a Aktualizace ze dne 25. dubna 2020). Např. remdesivir je přitom účinný pouze v této II. fázi onemocnění. Nejdůležitější je ale působení antabusu ve III. fázi, protože kromě něj neexistuje žádný jiný dostupný lék, který by dokázal zastavit cytokinovou bouři. V této prozánětlivé kaskádě některé viry,bakterie,ale i další faktory (mrtvice, infarkt nebo rakovina) aktivují inflamazóm  N L R P 3. Ten pak aktivuje kaspázu 1 štěpící protein g a s d e r m i n  D na dva fragmenty, které proděraví membránu infikovaných buněk. Děrami vzniklými v membráně se z buňky do mimobuněčného prostoru vylije obrovské množství prozánětlivých  cytokinů, zejména interleukinu-1  a interleukinu- 6, které v ní působily proti replikacím viru. To následně vyvolá cytokinovou bouři, vedoucí k sepsi anebo podobně nebezpečnému syndromu.
K tomu, aby tato cytokinová bouře mohla vzniknout, je ale zapotřebí i několika dalších faktorů. Především nefunkčnosti hlavního vypínače zánětu, který se nazývá SIRT 2 (Nad-dependent deacetylase sirtuin 2), s níž se nejčastěji setkáme u starších anebo chronickými nemocemi oslabených jedinců. SIRT 2 totiž deacetyluje zmiňovaný prozánětlivý inflamazóm  N L R P 3 a tím jej vypíná. Hlavním aktivátorem SIRT 2, který tomu brání, je resveratrol z červeného vína. Když internista Peter van Voort vyhlásil v holandské televizi, že resveratrol může zabránit vzniku cytokinové bouře při onemocnění COVID - 19, během dvou hodin byl vykoupen v celém Holandsku (za tuto informaci vděčím Maxu Ogorodovi). Na pozitivní působení resveratrolu, methylresveratrolu  (piceatannolu) a plného červeného vína jsem upozorňoval už v Odpovědi z 10. března 2020 a v pořadu Duše K a Malá Vizita. SIRT 2 rovněž zpomaluje stárnutí, brání vzniku diabetu 2, roztroušené sklerózy, Alzheimerovy nebo Parkinsonovou choroby a mnoha vážných zánětlivých nemocí.
Další pojistkou, která jiným způsobem potlačuje aktivaci prozánětlivého inflamazómu  N L R P 3, je melatonin vytvářený v pineální žláze (viz Aktualizace z 1. dubna 2020). Nejvyšší hladiny melatoninu mají malé děti, u kterých proto také ke vzniku cytokinové bouře prakticky nedochází. Se zvyšujícím se věkem ale tvorba melatoninu klesá a nejnižší je u většiny starých lidí.
V případech, kdy selžou obě tyto vnitřní pojistky, je možné vzniku cytokinové bouře zabránit zásahem zvnějšku, který popisuje studie v nejprestižnějším vědeckém časopise NATURE (viz zdroje).  Jde o inhibici  štěpení  g a s d e r m i n u  D, neboť bez jeho fragmentace nedojde k proděravění membrán infikovaných buněk. Tým profesorky Liebermanové po stovkách zkoušek nejrůznějších látek a léků nakonec  zjistil, že jediným, který to z nich spolehlivě dokáže, je antabus. Jeho nasazení zabrání vzniku cytokinové bouře a následně sepse a podobných syndromů nejen v případě COVID - 19, ale i u celé řady vážných zánětlivých onemocnění. Jde tedy o převratný objev s velkým dosahem. V České republice např. MUDr. Radan Gocal vyléčil šest pacientů z COVID - 19 tímto levným lékem, který je známý už od poloviny 19. století.

2. Taoistický štít a meč.

Jiným způsobem léčby COVID - 19, který se začal zkoušet v Číně a rovněž  i u nás, je transfuze krevní plazmy získané od vyléčených pacientů. Protilátky z plazmy virus obalí a ten pak nedokáže vstoupit do našich buněk. Tento způsob léčby není nový, zkoušel se už u eboly,  AIDS anebo MERS. Má ale svá úskalí. Každá transfuze je riziková a může při ní dojít mimo jiné i k přenosu různých choroboplodných zárodků.  Zatímco výzkum, izolace a vývoj samotných protilátek zas trvá mnoho měsíců a někdy i roky.
Velikým úspěchem je proto výsledek společného výzkumu Pekingské University a dalších badatelských center, který se zaměřil na hledání těch nejúčinnějších protilátek vytvářených naším imunitním systémem proti novému koronaviru, které by mu zabránily vstoupit do buněk hostitele a pokud by se už do nich dostal, aby se v nich nemohl replikovat. Z mnoha různých protilátek, které se nacházely v krvi šedesáti uzdravených pacientů z COVID-19, čínští badatelé nakonec vybrali čtrnáct nejúčinnějších. Při pokusech s infikovanými laboratorními hlodavci pak zjistili, že nejvyšší protektivní i terapeutické účinky vykazuje protilátka BD - 368 - 2. Když byla injekčně vpravena do těla hlodavce, virová nálož se u něho neuvěřitelně snížila a to dva tisíce čtyřistakrát. Neinfikovaného hlodavce BD - 368 - 2  zas spolehlivě ochránila před nákazou.  Je víc něž pravděpodobné, že z této účinné protilátky bude možné vyvinout  lék nejen proti nákaze, ale  i pro léčení COVID - 19. Jsem přesvědčen, že bude působit na obě nejčastější variace viru, které se liší mimo jiné  způsobem vstupu do našich buněk : na D 614 i na D 614 G.

V Praze 3. června 2020                                                                    Milan Calábek

 

Zdroje:

1. https://www.nature.com/articles/s41590-020-0669-6

2.https://www.cell.com/cell/pdf/S0092-8674(20)30620 6.pdf?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867420306206%3Fshowall%3Dtrue

Zpět