Program 4. ročníku 2012/2013

 Původně plánovaná přednáška Holgera Kalweita  v květnu se neuskutečnila z důvodu jeho  dlouhodobého pobytu v Jižní Americe.

 Červenec  2013    zájezd   "Putování megalitickou a středověkou Bretaní". Program zájezdu z roku 2012 si můžete prohlédnout zde

                               Program 3. ročníku 2011/2012

                    Program 2. ročníku 2010/2011

červenec  2011       zájezd  "Megalitická a artušovská Anglie"

                            Program 1. ročníku 2009/2010

 červenec  2010       zájezd   "Megalitická a artušovská Anglie"

Ohlédnutí za prvním ročníkem 2009/2010

Přednáška  z oblasti kosmologie „Luna, její moc a život v souladu s vesmírem“ shrnula všechny dosavadní poznatky o vlivu Měsíce na člověka, rostliny a celý pozemský život do přehledného celku, abychom je hned mohli začít aplikovat ve své každodennosti. Zabývali jsme se  stravou a to jak z hlediska kosmických vlivů, tak i energetické medicíny a metabolických typů. V praktické části této přednášky se každý ze studentů mj. učil testovat, které potraviny jsou  pro něho vhodné a za určitých okolností mají i léčivé účinky.

Dalším poměrně rozsáhlým a zcela neobvykle pojatým tématem měla být „Individuální bylinná terapie“, kde Milan Calábek vychází z energetického a hormonálního působení bylin i bylinných neurotransmiterů (viz.Rozhovor v Regeneraci: Fytoterapie...). Pod vedením Ladislava Kříže jsme se měli učit pomocí bylin diagnostikovat běžné nemoci a sestavovat vhodné čajové směsi. Toto téma bylo přesunuto do programu druhého ročníku. Nicméně již v prvním ročníku jej rozvinula z hlediska nejnovějších vědeckých objevů přednáška prof. Jana Šuly „Molekuly emocí“ a její protipól „Zapomenutá medicína“ Dr.Petra Nohela Dr.Sc.

O „Zasvěcení“ v různých kulturách přednášel  Bohumil Vurm.   Milan Calábek nás v každém ročníku seznámí s jedním z hlavních směrů buddhismu. V prvním ročníku to byl původní buddhismus Gautama Buddhy. Zároveň jsme se naučili theravádové meditační praxi, která po určitém čase - pokud je správně prováděna, vede k prožitku neprojeveného Základu Bytí (Klasické osvícení). Dále jsme se učili měnit energii destruktivních emocí, jako je hněv, strach, nenávist apod. na stav dokonalé duševní rovnováhy s plnosti dosahovaný při Klasickém osvícení. Velice náročným a zajímavým úkolem bylo osvojovat si základy nového způsobu života v „takovosti“ (tathata): milovat to, co je, takové, jaké to je, ne jaké by to mělo být. Což je zároveň i jednou z nejúčinnějších duševních terapií.

Pak se Milan Calábek vrátil k tématu psychoaktivního působení rostlin z hlediska šamanismu a současné vědy. Seznámili jsme se šamanským „modelem magické skutečnosti“ vytvořeným asociativním myšlením v pocitech a představách a zároveň i vírou ve skutečnost těchto představ jako je např. představa duchů. Některé pozůstatky tohoto nejstaršího modelu skutečnosti stále znovu ožívají i v současnosti v podobě spiritismu. Sami jsme mohli zažít i velice působivá setkání a komunikaci s duchy zemřelých, a to prostřednictvím vynikajícího média anebo přímo bez jakéhokoliv prostředníka. Součástí tohoto tématu byla i výuka vysoce účinné terapie, která je založena na aktivaci struktury „Magického vědomí“ v duši nemocného.

Studium prvního ročníku uzavřelo opět kosmologické téma „Kosmické energie, kruhy v obilí “ (viz.článek M.Calábka Hieroglyfy bohů).

Ti z nás, kteří se rozhodnou specializovat na poradenství ve stravě a individuální bylinnou terapii jako součást holistické medicíny, budou moci zakončit studium prvního a druhého ročníku zkouškou před odbornou komisí.

Cíl a náplň studia v dalších letech  zde.

Přednáška nultého ročníku

Pro zájemce o studium se v květnu 2009 konala přednáška O smyslu života.

V této přednášce, která byla zároveň úvodem ke studiu na Univerzitě Nové doby, se Milan Calábek zabýval západní cestou k osvícení jak z hlediska evoluce tak i involuce. 

Od dob hledání sv.Grálu „potřeba smyslu“ v naší civilizaci stále víc vystupuje do popředí. Dnes bez nalezení smyslu (v lásce, tvorbě, odpovědnosti apod.) by člověk mentálního vědomí vydaný napospas utrpení, zdánlivě neměl pro co žít.

 

V běžném životě se  většina z nás setkává s dvojí podobou utrpení: utrpením z nudy a utrpením z bolesti  a s celou škálou utrpení mezi těmito dvěmi krajnostmi. Nuda pochází především z krize pojmového myšlení a duchovní vyprázdněnosti postmoderního člověka díky relativizaci všech hodnot. Zatímco bolest pramení z prožitku mezní situace jakou je vážná nemoc, závislost, konfliktní rozvod, smrt blízké osoby, vina za něčí smrt, vězení apod.

Tento prožitek teologicky orientovaná filozofie chápe jako experimentum crucis: zkušenost kříže, kdy naše existence se ocitá na samých hranicích bytí, kdy se nemůžeme opřít o nikoho a o nic a zcela obnaženi až na samu lidskost, čelíme smrti nebo nicotě.

Ale nalezení smyslu může utrpení změnit na čin a vést k sebepřekročení - transcendenci, jejíž odvěkou metaforou je Zmrtvýchvstání a na Východě Probuzení.